|
|
Vývoj techniky difúzního gradientu v tenkém filmu (DGT) pro stanoveni rtuti ve vodných systémech.
Szkandera, Roman ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Čelechovská, Olga (oponent) ; Řehůřková, Irena (oponent) ; Dočekalová, Hana (vedoucí práce)
Předložená práce obsahuje literární rešerši k tématu rtuť a stanovení rtuti a jejich forem v systému přírodních vod. Stanovení je zaměřeno na použití in-situ vzorkovací techniky difúzního gradientu v tenkém filmu a na její vývoj. Jsou popsány stávající sorpční gely používané pro stanovení rtuti technikou DGT a to Duolite GT-73, Chelex-100, Spheron-Thiol. Tato práce rozšiřuje škálu těchto sorbentů o nově připravené sorpční gely, a to Iontosorb AV modifikovaný imidazolem nebo 6-merkaptopurinem a komerčně dostupnou látku oxid titaničitý. Je popsán způsob přípravy sorpčních gelů a jejich základních testů v modelových roztocích rtuti podle předepsaných kritérii DGT Research. Testována byla akumulace rtuti v závislosti na čase, základní test návratnosti rtuti a byla stanovena kapacita sorbentu. Všechny testované sorbenty splnily požadavky základních testů a odchylky u návratnosti rtuti se pohybovaly do 10 %. Zjištěná kapacita jednotlivých sorbetů se pohybovala od 6 do 1,5 µmol.l-1 a klesala v pořadí Duolite GT-73 > ISAV-IM > Chelex-100 > Spheron-Thiol > TiO2 > ISAV-MP. Sorpce rtuti jednotlivými sorbenty byla sledována v modelových roztocích za podmínek vyskytujících se v přírodních vodách. Bylo zjištěno, že iontová síla běžně se vyskytující v přírodních vodách, neovlivňuje stanovení rtuti u žádného ze studovaných sorbentů. Přítomnost chloridů značně ovlivňuje stanovení rtuti pomocí DGT s oxidem titaničitým, a proto tento sorbent není možno doporučit pro stanovení rtuti v mořských vodách. Ze závislosti akumulovaného množství rtuti na pH vyplývá, že všechny sorbenty je možno použít v přírodních vodách v rozpětí pH 4 - 8. Nejvíce je záchyt rtuti ovlivněn přítomností huminových kyselin, obzvláště u iontovýměnných sorbetů obsahujících jiné funkční skupiny než thiolové. Výjimku tvoří oxid titaničitý, u něhož dochází k fyzikální sorpci komplexů kovů s huminovými kyselinami. Kadmium a měď v modelových roztocích v molární rovnováze i nadbytku nejvíce ovlivnily sorpci rtuti na Chelex-100 a Spheron-Thiol. Po laboratorních testech byly jednotky DGT se studovanými sorbety použity ke stanovení rtuti v systému přírodních vod řek Jižní Moravy a to Svratky, Jihlavy a Svitavy. Koncentrace rtuti stanovená pomocí DGT jednotek s Duolite GT-73 byla srovnatelná s obsahem rozpuštěné rtuti v říční vodě stanovené přímo metodou AAS. O řád menší koncentrace rtuti oproti metodě AAS byly nalezeny pomocí DGT se sorbenty Spheron-Thiol a ISAV-MP. Tyto sorbenty váží zřejmě pouze rtuť v labilních komplexech. Toho je možné využít pro speciační analýzu, kdy jsou množství rtuti stanovené Spheron-Thiolem nebo ISAV-MP odečteny od množství rtuti stanovené sorbentem Duolite GT-73. Výsledek udává množství rtuti vázané ve stabilních komplexech, například s huminovými kyselinami. Množství rtuti stanovené v ISAV-IM, Chelexu-100 a TiO2 je pravděpodobně podíl rtuti vázaný v komplexech ještě slaběji než její podíl stanovený sorbenty Spheron-Thiolem a ISAV-MP.
|
|
|
Moderní úpravy práškovými laky
Turek, Tomáš ; Kovář, Petr (oponent) ; Kubíček, Jaroslav (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o procesu nanášení práškových laků, popisu jednotlivých kroků a používaných typů zařízení. Práce dále obsahuje rozdělení práškových laků a přehled základních informací, vzorkovnice barevných systémů a popis vnímání odstínů barev. Na konci práce je souhrn norem ošetřujících kvalitu nanesených povrchů a technologický postup nanášení používaný v práškové lakovně.
|
|
|
Biochemické aspekty materiálového průzkumu přírodních pojiv a laků v barevné vrstvě starých výtvarných děl
Pecháčková, Soňa ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Obsahem této práce jsou vybrané bioanalytické metody, které se používají při identifikaci organických pojiv a laků přítomných v barevné vrstvě starých výtvarných děl. Jako pojiva a laky se v historii využívaly přírodní rostlinné a živočišné látky. Mezi tyto materiály patří proteiny, oleje, polysacharidové gumy a pryskyřice. Úspěšná analýza v historii využívaných pojiv a laků vyžaduje dobrou znalost jejich chemických vlastností a reaktivity v průběhu stárnutí. V současnosti mají hlavní přednost metody nedestruktivní vůči vzorku a techniky neinvazivní vůči celému dílu. Imunofluorescenční techniky se v nedávné době začaly uplatňovat jako alternativní metody klasických a jednodušších mikrochemických testů. Spektrální metody nacházejí v materiálovém průzkumu starých výtvarných děl široké uplatnění. Hlavní postavení má infračervená spektrometrie (FTIR)a Ramanova spektroskopie. Metody nukleární magnetické rezonance mají význam především při studování změn pojivového a izolačního materiálu (laků) během stárnutí. Dobré využití má technika hmotnostní spektrometrie (MALDI-TOF) při identifikaci zejména proteinových pojiv. Papírová a tenkovrstvá chromatografie byly s vývojem techniky nahrazeny účinnějšími a složitějšími metodami jako je vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC), plynová chromatografie (GC) a...
|
|
|
Biochemické aspekty studia a restaurování starých výtvarných děl
Hradilová, Iveta ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Smrček, Stanislav (oponent)
Každá část uměleckého díla se postupem času mění. Dokonce i souběžně s jeho vytvářením, když tempera nebo olejová barva vysychá. Již tento děj je biochemickou změnou materiálu. Předmětem bakalářské práce je přehledné shrnutí dosavadních znalostí o pryskyřicích a proteinových pojivech používaných ve výtvarných dílech. A to nejen z hlediska jejich složení, ale především se zaměřením na jejich proměny v čase, které se s nimi mohou stát od nanesení na plátno, dřevo, kovový podklad či papír až po nenávratné zničení. Poslední část práce je věnována biologické degradaci (působení bakterií, kvasinek, plísní atd.) Klíčová slova: pryskyřice, terpenoidy, proteinová pojiva, degradace, oxidace, hydrolýza
|
|
|
Biochemické aspekty studia a restaurování starých výtvarných děl
Hradilová, Iveta ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Smrček, Stanislav (oponent)
Každá část uměleckého díla se postupem času mění. Dokonce i souběžně s jeho vytvářením, když tempera nebo olejová barva vysychá. Již tento děj je biochemickou změnou materiálu. Předmětem bakalářské práce je přehledné shrnutí dosavadních znalostí o pryskyřicích a proteinových pojivech používaných ve výtvarných dílech. A to nejen z hlediska jejich složení, ale především se zaměřením na jejich proměny v čase, které se s nimi mohou stát od nanesení na plátno, dřevo, kovový podklad či papír až po nenávratné zničení. Poslední část práce je věnována biologické degradaci (působení bakterií, kvasinek, plísní atd.) Klíčová slova: pryskyřice, terpenoidy, proteinová pojiva, degradace, oxidace, hydrolýza
|
|
|
Biochemické aspekty materiálového průzkumu přírodních pojiv a laků v barevné vrstvě starých výtvarných děl
Pecháčková, Soňa ; Kubíčková, Božena (oponent) ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce)
Obsahem této práce jsou vybrané bioanalytické metody, které se používají při identifikaci organických pojiv a laků přítomných v barevné vrstvě starých výtvarných děl. Jako pojiva a laky se v historii využívaly přírodní rostlinné a živočišné látky. Mezi tyto materiály patří proteiny, oleje, polysacharidové gumy a pryskyřice. Úspěšná analýza v historii využívaných pojiv a laků vyžaduje dobrou znalost jejich chemických vlastností a reaktivity v průběhu stárnutí. V současnosti mají hlavní přednost metody nedestruktivní vůči vzorku a techniky neinvazivní vůči celému dílu. Imunofluorescenční techniky se v nedávné době začaly uplatňovat jako alternativní metody klasických a jednodušších mikrochemických testů. Spektrální metody nacházejí v materiálovém průzkumu starých výtvarných děl široké uplatnění. Hlavní postavení má infračervená spektrometrie (FTIR)a Ramanova spektroskopie. Metody nukleární magnetické rezonance mají význam především při studování změn pojivového a izolačního materiálu (laků) během stárnutí. Dobré využití má technika hmotnostní spektrometrie (MALDI-TOF) při identifikaci zejména proteinových pojiv. Papírová a tenkovrstvá chromatografie byly s vývojem techniky nahrazeny účinnějšími a složitějšími metodami jako je vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC), plynová chromatografie (GC) a...
|
|
|
Vývoj techniky difúzního gradientu v tenkém filmu (DGT) pro stanoveni rtuti ve vodných systémech.
Szkandera, Roman ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Čelechovská, Olga (oponent) ; Řehůřková, Irena (oponent) ; Dočekalová, Hana (vedoucí práce)
Předložená práce obsahuje literární rešerši k tématu rtuť a stanovení rtuti a jejich forem v systému přírodních vod. Stanovení je zaměřeno na použití in-situ vzorkovací techniky difúzního gradientu v tenkém filmu a na její vývoj. Jsou popsány stávající sorpční gely používané pro stanovení rtuti technikou DGT a to Duolite GT-73, Chelex-100, Spheron-Thiol. Tato práce rozšiřuje škálu těchto sorbentů o nově připravené sorpční gely, a to Iontosorb AV modifikovaný imidazolem nebo 6-merkaptopurinem a komerčně dostupnou látku oxid titaničitý. Je popsán způsob přípravy sorpčních gelů a jejich základních testů v modelových roztocích rtuti podle předepsaných kritérii DGT Research. Testována byla akumulace rtuti v závislosti na čase, základní test návratnosti rtuti a byla stanovena kapacita sorbentu. Všechny testované sorbenty splnily požadavky základních testů a odchylky u návratnosti rtuti se pohybovaly do 10 %. Zjištěná kapacita jednotlivých sorbetů se pohybovala od 6 do 1,5 µmol.l-1 a klesala v pořadí Duolite GT-73 > ISAV-IM > Chelex-100 > Spheron-Thiol > TiO2 > ISAV-MP. Sorpce rtuti jednotlivými sorbenty byla sledována v modelových roztocích za podmínek vyskytujících se v přírodních vodách. Bylo zjištěno, že iontová síla běžně se vyskytující v přírodních vodách, neovlivňuje stanovení rtuti u žádného ze studovaných sorbentů. Přítomnost chloridů značně ovlivňuje stanovení rtuti pomocí DGT s oxidem titaničitým, a proto tento sorbent není možno doporučit pro stanovení rtuti v mořských vodách. Ze závislosti akumulovaného množství rtuti na pH vyplývá, že všechny sorbenty je možno použít v přírodních vodách v rozpětí pH 4 - 8. Nejvíce je záchyt rtuti ovlivněn přítomností huminových kyselin, obzvláště u iontovýměnných sorbetů obsahujících jiné funkční skupiny než thiolové. Výjimku tvoří oxid titaničitý, u něhož dochází k fyzikální sorpci komplexů kovů s huminovými kyselinami. Kadmium a měď v modelových roztocích v molární rovnováze i nadbytku nejvíce ovlivnily sorpci rtuti na Chelex-100 a Spheron-Thiol. Po laboratorních testech byly jednotky DGT se studovanými sorbety použity ke stanovení rtuti v systému přírodních vod řek Jižní Moravy a to Svratky, Jihlavy a Svitavy. Koncentrace rtuti stanovená pomocí DGT jednotek s Duolite GT-73 byla srovnatelná s obsahem rozpuštěné rtuti v říční vodě stanovené přímo metodou AAS. O řád menší koncentrace rtuti oproti metodě AAS byly nalezeny pomocí DGT se sorbenty Spheron-Thiol a ISAV-MP. Tyto sorbenty váží zřejmě pouze rtuť v labilních komplexech. Toho je možné využít pro speciační analýzu, kdy jsou množství rtuti stanovené Spheron-Thiolem nebo ISAV-MP odečteny od množství rtuti stanovené sorbentem Duolite GT-73. Výsledek udává množství rtuti vázané ve stabilních komplexech, například s huminovými kyselinami. Množství rtuti stanovené v ISAV-IM, Chelexu-100 a TiO2 je pravděpodobně podíl rtuti vázaný v komplexech ještě slaběji než její podíl stanovený sorbenty Spheron-Thiolem a ISAV-MP.
|
|
|
Moderní úpravy práškovými laky
Turek, Tomáš ; Kovář, Petr (oponent) ; Kubíček, Jaroslav (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o procesu nanášení práškových laků, popisu jednotlivých kroků a používaných typů zařízení. Práce dále obsahuje rozdělení práškových laků a přehled základních informací, vzorkovnice barevných systémů a popis vnímání odstínů barev. Na konci práce je souhrn norem ošetřujících kvalitu nanesených povrchů a technologický postup nanášení používaný v práškové lakovně.
|
|
|
Výzkum a vývoj zpracování obnovitelných zdrojů na biopaliva a chemické polotovary
Výzkumný ústav organických syntéz a.s., Rybitví ; Pokorný, Michal
Zpráva studuje možnosti využití alkylesterů jako ekologicky přijatelných reaktivních ředidel. Je sledována možnost náhrady těkavých, hořlavých alkydových pryskyřic (xylen, lakový benzín) za rozpouštědla reaktivní (alkylestery nenasycených mastných kyselin) a dále náhrady reaktivního rozpouštědla styrenu metylestery nenasycených mastných kyselin modifikovaných cyklopentadienem. Byla studována katalytická oxidace sekundárních hydroxylových skupin glycerolu. Bylo navrženo technologické zařízení pro rafinaci glycerolu na Pharma kvalitu. Byl připraven návrh technologických linek výroby metylesteru s kapacitou 10 a 25 kt/rok.
|
host ::
RSS.